Nádory slinivky břišní (pankreatu) patří k nejzávažnějším onemocněním a jejich prognóza není dobrá.

Ročně v naší republice onemocní zhruba 2000 lidí a výskyt stoupá ve věku nad 50 let. Zhruba 75 % nemocných tomuto onemocnění nakonec podlehne. Částečně i proto, že nádor slinivky břišní je v 70% případů diagnostikován příliš pozdě. Nicméně moderní metody dokáží ovlivnit průběh onemocnění i délku a kvalitu života.

Nádory jícnu  jsou onemocnění, která se vyskytují nejčastěji mezi 50. a 70. rokem života. Ročně jím u nás onemocní asi 500 lidí. Ozařování má v léčbě nádorů jícnu významnou úlohu vedle chirurgických výkonů. Nádory jícnu se ozařují před operací anebo bez návaznosti na operaci, samostatně, pokud z jakýchkoliv důvodů není operace možná. Při běžném fotonovém ozařování je velmi problematické postihnout celou ozařovanou oblast bez výrazné dávkové zátěže plic a jater. Naproti tomu při protonovém ozařování lze potřebnou dávku dodat do všech potřebných oblastí snadno a léčebného efektu dosáhnout za výrazně menších rizik.

Protonová léčba je také vhodná pro léčbu  nádorů jater, které nelze operovat a které se zároveň nešíří mimo játra.

Protonová léčba se stále více uplatňuje i v léčbě nádorů análního kanálu  (řitního otvoru). U toho onemocnění se nahrazuje chirurgický výkon samostatným ozařováním, jehož možnosti jsou ale omezené závažnými nežádoucími účinky. Při protonovém ozařování je riziko nežádoucích účinků významně nižší.

Pro správné rozhodnutí jsou důležité informace o výsledcích léčby, pro kterou se rozhodnete. Nesmíte zapomenout, že Vaše rozhodnutí podstatně ovlivní Váš další život. Naši lékaři i celý tým PTC jsou připraveni zodpovědět všechny Vaše dotazy spojené s  PROTONOVOU LÉČBOU.Neváhejte nás ihned kontaktovat.

Při použití nejmodernější metody ozařování protonovým svazkem lze zvýšit dávku záření ve slinivce a rozšířit ozařovaný objem i na mízní uzliny. Hlavní výhodou protonového záření ve srovnání s fotonovým je skutečnost, že orgány v okolí slinivky jsou zatížené jen minimální dávkou, popřípadě je tato dávka záření nulová, tudíž jsou životně důležité orgány chráněny před nežádoucím poškozením.

U nádorů slinivky břišní je protonová léčba vhodná v těchto situacích:

• Jako předoperační ozařování pro lokálně pokročilé nádory, které bude možné výhledově operovat.
• Jako samostatné ozařování, pro lokálně pokročilé, které nelze operovat.
• Jako pooperační ozařování po kompletní nebo částečné operaci.

Protonové ozařování nádorů slinivky břišní má dvě zásadní výhody:

1/ Pomocí protonového záření lze dodat do oblasti postižené nádorem dostatečně vysokou a účinnou dávku záření za únosné dávkové zátěž okolních a zářením zranitelných orgánů – jater, ledvin, žaludku, dvanácterníku, tenkého střeva a míchy.

2/ Pomocí protonového záření lze dodat účinnou dávku i do oblasti spádových mízních uzlin, které často také jsou postižené nádorovým onemocněním.

U nádorů jícnu je protonová léčba vhodná v těchto situacích: 

• Jako ozařování předoperační, po němž následuje chirurgický výkon.
• Jako ozařování samostatné, u onemocnění, kde se neplánuje chirurgický výkon z jakýchkoliv důvodů (lokalizace postižení, stavu nemocného apod.)

U nádorů jater (hepatocelulární karcinom), je protonová léčba vhodná při onemocnění, které nelze léčit chirurgickým výkonem, které nezakládá ložiska kdekoliv mimo játra a pokud nemocný není zařazen do transplantačního programu.

U nádorů análního kanálu je protonová radioterapie vhodná vždy, pokud je záměr léčby dosáhnout kompletního ústupu onemocnění a trvalého vyléčení a to se zachováním funkce svěračů.

Základ úspěchu každé léčby je zahájit ji včas. Méně pokročilé onemocnění se léčí snadněji. To platí pro kteroukoliv radioterapii. Zvláštní výhoda protonové radioterapie, proti radioterapii konvenční – fotonové, spočívá především v jiném, příznivějším, rozložení dávek záření v organismu – výhoda „dozimetrická“. A z této výhody plynou i další, sekundární výhody: Je-li to přínosné, lze zvýšit dávky záření. Navíc lze zkrátit celkovou dobu ozařování tím, že se úhrnná dávka dělí do větších dílů.

Jak se „dozimetrické“ výhody dosáhne? Protony dokáží přesně rozložit dávku záření potřebnou ke zničení nádoru. Toto přesné rozložení dávky má své jméno: tužkové skenování neboli Pencil Beam Scanning (PBS) a představuje v současnosti naprostý vrchol protonové terapie. Tužkové skenování – Pencil Beam Scanning (PBS) funguje tak, že ozařuje vždy jen určitou vymezenou oblast. Opakovaným precizním zářením zacíleným s milimetrovou přesností přímo na nádorové ložisko, tak PBS zničí nádorové buňky, aniž by kvůli fyzikálním vlastnostem protonů poškodil okolní orgány a tkáně. Zachová je zdravé. To platí i o tkáních ve směru paprsku před nádorem, které jsou ozářeny jen minimálně.

Pokud bychom měli PBS k něčemu připodobnit, představte si své soustředění a přepečlivost, když dostanete úkol vymalovat pastelkou na papíře určitý objekt. Například kruh. Vždy se budete důsledně snažit nepřetáhnout jeho hranice. Tak funguje i PBS. U něj navíc máte 100% jistotu, že „vymaluje“ jen to, co je potřeba. I proto jsou nežádoucí účinky při protonové léčbě naprosto minimální.

Srovnání dávek záření v různých tkáních a je předmětem „dozimetrických studií“. Do stejných anatomických a geometrických podmínek se modelují a kalkulují dávky při ozáření určitého objemu (nádoru) protonovým zářením a fotonovým zářením.

Výsledky jsou následující:

U ozařovaných objemů v horní části dutiny břišní, tzn. v léčbě nádorů slinivky břišní anebo jater protonová radioterapie:

• Redukuje dávku na dutinu břišní, zejména na kličky tenkého střeva. Tím se snižuje závažnost akutních nežádoucích účinků radiace, jako je nevolnost a průjmy. Lze pak také užít vyšší dávky záření a dosáhnout větší protinádorový efekt („dávková eskalace“).
• Redukuje dávky na ledviny, což v konečném důsledku vede ke snížení pravděpodobnosti vzniku nefrosklerosy (cévní onemocnění ledvin) a renální hypertenze (zvýšení krevního tlaku, které vychází z postižení ledvin)
• Redukuje dávku na jaterní tkáň, a tím snižuje riziko jaterního selhávání.

U ozařovaných objemů, které zasahují do dutiny hrudní tzn. v léčbě nádorů jícnu protonová radioterapie:

• Snižuje střední dávku na plicní tkáň přibližně na 50% oproti fotonové radioterapii – což snižuje riziko vzniku zánětlivého postižení plic („pneumonitida“)
• Redukuje dávku na srdeční chlopně, koronární arterie i srdeční svalovinu. Tímto snižuje riziko vzniku předčasné ischemické choroby srdeční, chlopenních vad a onemocnění srdečního svalu („kardiomyopatie“).

U ozařovaných objemů, které zasahují do pánve tzn. v léčbě nádorů análního kanálu protonová radioterapie:

• Snižuje radiační zátěž močového měchýře, s následným snížením rizika vzniku postradiačního zánětu sliznice močového měchýře („cystitidy“).
• Snižuje radiační zátěž tenkého střeva a předchází tak závažným zažívacím potížím.
• Snižuje radiační zátěž kostní dřeně pánve. To je významná okolnost pro podávání chemoterapie současně s ozařováním. Jde o významný a standardní doplněk záření. Současnou chemoterapii lze při snížení dávek v kostní dřeni podávat s nižším rizikem komplikací.

Rozdíly mezi protonovým a fotonovým ozářením jsou v první řadě dozimetrické. Tzn. dosahuje se rozdílné rozložení dávek v organismu (z hlediska fyzikálního v „živé hmotě“).

Dávkové rozložení je příznivější u protonového ozáření. Předepsaná (maximální) dávka je dodána do nádoru resp. objemu určeného k ozáření a v okolních orgánech (které často plní životně důležité funkce) jsou dávky záření malé. U fotonového záření se také daří do nádoru dodat předepsanou dávku, ale za cenu vyšší dávkové zátěže okolních orgánů.

Přípustné dávkové zátěže různých orgánů jsou dané v některých mezinárodních systémech dávkových standardů, maxim a limitů. Při protonové radioterapii se dobře daří dávkové standardy dodržovat a navíc maximální dávky v orgánech jsou obvykle hluboce podkročené.

U některých onemocnění, kupř. nádory slinivky břišní, umožní „dozimetrická výhoda“ využít sekundární výhodu a to „dávkovou eskalaci“. Tzn.: Pokud s rezervou dodržíme dávkové limity v okolních orgánech, lze dávku v cílovém objemu zvýšit. Toto zvýšení – eskalace – umožní zlepšit protinádorovou účinnost.

A ještě jedna sekundární výhoda: Nízká, příznivá, dávková zátěž orgánů v okolí ozařovaného objemu umožní celkovou předepsanou dávku dělit na větší díly než je zvykem u fotonového ozařování. Celková doba radioterapie je pak kratší při zachování účinnosti i bezpečnosti.

Rozdíl najdete pouhým okem na grafice ozařovacích plánů.

Protonová léčba je ve světě stále více uznávanou a preferovanou metodou. Výhody jsou zřejmé, a proto se otevírají a plánují stále nová a nová centra. V současnosti je otevřeno 74 center, 42 je těsně před otevřením a další desítky jsou jich naplánovány. Vizionářsky by se tedy dalo s poměrně velkou mírou pravděpodobnosti říci, že v budoucnu ozařování protony nahradí nyní běžné ozařování.

Účinnost protonové terapie potvrzují celosvětové studie předních onkologických center např. amerického MD Anderson Cancer Center v Texasu.

Protonové centrum v Praze patří mezi špičková světová zdravotnická zařízení a zároveň je nejmodernějším protonovým pracovištěm v Evropě. Přestože je pražské Protonové centrum určeno především českým pacientům, jeho služby již vyhledali klienti z 25 zemí světa. Navíc zkušeností tuzemských expertů využívá také řada zahraničních pracovišť.

Radioterapie tedy i ta protonová patří k nejekonomičtějším způsobům léčby rakoviny s poměrně vysokým léčebným efektem. Ve vyspělých státech je radioterapie obecně v současnosti užívána u 50-60% onkologických pacientů a její zastoupení v komplexní léčbě stále roste. Z tohoto počtu je asi jedna třetina nemocných s rakovinou léčena samostatně radioterapií a téměř dvě třetiny pacientů jsou léčeny radioterapií v kombinaci s chirurgií, chemoterapií, hormonální terapií či biologickou cílenou léčbou.

Víte že?

Čeští odborníci z Protonového centra v Praze založili spolu s podobnými centry ve Vídni, Krakově a Uppsale skupinu PACS zaměřenou na protonovou terapii. Tím položili základy pro budoucí spolupráci a vývoj metodiky této nejmodernější radioterapie. Centrum je též školicím pracovištěm pro odborníky z jiných zemí, spolupracuje s 1. lékařskou fakultou UK, Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a řadou zahraničních vzdělávacích institucí.

Protonová léčba je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a je uvedena i ve Vyhlášce MZ ČR. Protonové centrum (PTC) má uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami včetně největší zdravotní pojišťovny VZP ČR. Pojišťovny PROTONOVOU LÉČBU hradí, pokud je součástí indikace z PTC i doporučení z Komplexního onkologického centra (KOC). S veškerou administrativou a formalitami Vám pomůžeme. Léčbu si i bez doporučení KOC může klient uhradit sám.

Cesta k úhradě léčby pro českého pacienta krok za krokem:

• Lékaři PTC, kteří mají jako jediní v ČR praktické zkušenosti s protonovým i standardním (fotonovým) ozařováním, posoudí vhodnost protonové radioterapie.
• PTC zpracuje všechny potřebné odborné podklady potvrzující benefit protonové léčby.
• PTC kontaktuje KOC s žádostí o doporučení léčby pomocí protonové radioterapie.
• V případě, že KOC léčbu doporučí, PTC zašle žádost o úhradu pojišťovně.
• V případě zamítnutí žádosti ze strany KOC nebo pojišťovny, společně zvážíme a navrhneme další postup, jak se k PROTONOVÉ LÉČBĚ dostat.

Cesta k úhradě léčby pro slovenského  krok za krokem:

Protonové centrum má uzavřenou smlouvu s pojišťovnou Dôvera, a proto klienti této pojišťovny mohou v případě smluvní diagnózy nastoupit protonovou léčbu prakticky okamžitě. Ostatní slovenské pojišťovny (VšZP a Union) protonovou léčbu též hradí na základě doporučení slovenského KOC a schválení revizního lékaře. My Vám rádi pomůžeme s veškerou administrativou.