Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u žen a druhou nejčastější příčinou úmrtí na onkologické onemocnění. V ČR jde ročně skoro o 7 tisíc případů, z toho je 10 % ve věku méně než 45 let a 20 % ve věku pod 50 let. Zhruba 75 % žen má v době diagnózy onemocnění I. nebo II. stadia s dlouhou očekávanou dobou dožití.

I když rakovina prsu je samozřejmě onemocnění, které může mít fatální důsledky, díky včasné diagnostice a novým technologiím stoupá  šance na úspěšnou léčbu.  Tyto šance zvyšuje i protonová léčba.

V léčbě rakoviny prsu se dnes často kombinuje více způsobů léčby jako chirurgie, hormonální léčba, chemoterapie, biologická léčba a radioterapie, tedy ozařování.

Pokud vám bylo doporučeno ozářování, je možné tuto léčbu provést šetrněji, než může nabídnout běžné ozařování. Ve srovnání s konvenčním (fotonovým) ozařováním, umožňuje protonová léčba snížit ozáření okolních tkání, zejména srdce a plic. Dodání potřebné dávky do lůžka nádoru zvyšuje šanci na trvalé vyléčení.

Protonová terapie dává šanci i v případě druhého ozáření. Pokud se totiž nádor vrátil po běžné radioterapii, možnost léčby je omezena a druhé kolo radiační léčby často nebývá možné vzhledem k vysokému nebezpečí poškození životně důležitých orgánů a tkání. Protonovou terapii však lze použít i v tomto případě nezbytného opakovaného ozáření.

Pro správné rozhodnutí jsou důležité informace.  Nesmíte zapomenout, že Vaše rozhodnutí podstatně ovlivní Váš další život. Naši lékaři i celý tým PTC jsou připraveni zodpovědět všechny Vaše otázky spojené s  PROTONOVOU LÉČBOU.Neváhejte nás ihned kontaktovat.

Pouhým srovnáním výhod a rizik obecně spojených s léčbou ozařováním, dojdete k závěru, že protonová léčba zvyšuje šance pacienta na vyléčení bez zbytečných rizik a komplikací spojených s běžným ozařováním.

Ozařování je doporučováno v případech, kdy je odstraněna pouze část prsu, nebo u pokročilého nálezu nebo rakoviny prsu, která se rozšířila do lymfatických uzlin, a to i po mastektomii. Často se tedy ozařování musí provádět tak, že se ozáří i hrudní stěna a mízní uzliny umístěné v podpaží a podél klíční kosti a vnitřní mléčné žlázy podél hrudní kosti.  U rakoviny, která se vyvíjí v levém prsu, je tato jinak účinná metoda problematická, protože sebou nese vysoké riziko ozáření srdce, v důsledku jeho anatomické blízkosti. Podobně to platí pro část plic v případech, kdy je třeba ozařovat i část hrudní stěny. Pokud je indikováno ozařování lymfatických uzlin, pak běžné ozařování může zasáhnout zbytečně větší část srdce nebo plíce.  V těchto případech mluvíme o vedlejších nežádoucích účincích na kardiovaskulární nebo dýchací systém, kardiotoxicitě nebo pneumotoxicitě. Kardiotoxicita se tak může projevit v horizontu několika let jako srdeční selhání, arytmie, hypertenze, srdeční infarkt apod.

Protonová léčba splňuje požadavek na redukci dávek na oba kritické orgány (srdce a plíce) zároveň. Snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů.

Protonová terapie využívá fyzikální vlastnosti protonového svazku, jehož předností je přesné zacílení a uvolnění dávky energie přímo do cílového objemu s minimálním zasažením okolních tkání.

Pokud by bylo zvoleno běžné ozařování, velká část pacientek by se mohla dožít pozdní nebo velmi pozdní toxicity. Proto je nutné volit takovou léčbu, která tato rizika sníží na minimum. To nejlépe splňuje protonová léčba.

K výhodám protonové léčby patří přesné zacílení protonového paprsku do cílového objemu, vynikající pokrytí ozařované oblasti, ochrana srdce, plic, míchy a druhého prsu a snížení rizika vzniku sekundárních nádorů. Protonovou terapií se lze vyhnout vedlejším nežádoucím účinkům klasického ozařování jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy. Tím dává protonová léčba šanci užívat si kvalitní život i po léčbě bez zvýšeného rizika pozdních nežádoucích účinků.

Přesné rozložení dávky má své jméno: tužkové skenování neboli Pencil Beam Scanning (PBS) a představuje v současnosti naprostý vrchol protonové terapie. Tužkové skenování – Pencil Beam Scanning (PBS) – ozařuje s milimetrovou přesností cílovou oblast, aniž by poškodil okolní orgány a tkáně. Zachová je zdravé.

Pokud bychom měli PBS k něčemu připodobnit, představte si své soustředění a pečlivost, když dostanete úkol vymalovat pastelkou na papíře určitý objekt. Například kruh. Vždy se budete důsledně snažit nepřetáhnout jeho hranice. Tak funguje i PBS. U něj navíc máte 100% jistotu, že „vymaluje“ jen to, co je potřeba. Právě proto jsou nežádoucí účinky při protonové léčbě naprosto minimální.

Z důvodu šance na dlouhý život po léčbě je klíčovým faktorem při volbě léčebné metody toxicita léčby. U žen s karcinomem prsu jsou zásadními nežádoucími účinky kardiotoxicita, pneumotoxicita a zvýšení rizika sekundárních nádorů.

Protonová terapie znamená možnost, jak se těmto rizikům vyhnout. Protonový svazek díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje redukci dávek na oba kritické orgány – srdce a plíce. Zároveň významně redukuje integrální dávku, čímž snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů.

VÝHODY PROTONOVÉ LÉČBY

• chrání srdce, plíce, míchu a druhý prs
• zajistí přesné pokrytí ozařované oblasti
• snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů

VÝHODY PROTONOVÉ LÉČBY PŘI OZAŘOVÁNÍ LEVÉHO PRSU OPROTI BĚŽNÉ RADIOTERAPII:

• dávka na srdce nižší o 99 %
• dávka na plíce nižší o 81 %
• dávka na druhý prs nižší o 96 %

Ve srovnání s běžným (fotonovým) ozařováním je PROTONOVÁ LÉČBA BEZPEČNĚJŠÍ a ÚČINNĚJŠÍ. Cílem ozařování je doručení potřebné dávky do prsu za současné ochrany zdravých tkání. To protonová léčba dokáže na rozdíl od běžně používaného ozařování. Běžné ozařování může zasáhnout i část zdravé tkáně v jeho okolí, kde není ozáření žádoucí.

Pro bezpečnost ozáření byly stanoveny tzv. limitní dávky na okolní (kritické orgány). I dodržení limitních dávek může být spojeno s rizikem vzniku nežádoucích účinků. Příslušné riziko roste s časem, tedy čím déle pacient po ozáření žije, tím je vyšší i pravděpodobnost vzniku nežádoucího účinku. Limitní dávka totiž bezpečnou vždy být nemusí.

K vyloučení rizika existuje i bezpečnější a dostupná protonová léčba.

Rozdíl najdete pouhým okem na grafice ozařovacích plánů.

Na schématickém obrázku je znázorněné rozložení dávky záření v těle při použití fotonové a protonové terapie. Je patrné, že protonový svazek ozařuje pouze postižený prs, ve kterém je vyznačeno cílové ložisko, tedy záření je směrováno takřka výlučně jenom do tkáně, která je postižená nebo pravděpodobně postižená. Naopak fotonové záření díky svým fyzikálním vlastnostem může významně zasáhnout i okolní zdravé struktury, a to plíce a srdce. Ozáření těchto zdravých tkání však nemusí být bez následků. Při významnější dávce totiž roste pravděpodobnost nežádoucích účinků léčby – hovoříme o tzv. kardiotoxicitě či pneumotoxicitě, která se může projevit vznikem ischemické choroby srdeční, různými arytmiemi nebo plicními komplikacemi.

Protonová léčba je ve světě stále více uznávanou a preferovanou metodou. Výhody jsou zřejmé, a proto se otevírají a plánují stále nová a nová centra. V současnosti je otevřeno 74 center, 42 je těsně před otevřením a další desítky jsou jich naplánovány. Vizionářsky by se tedy dalo s poměrně velkou mírou pravděpodobnosti říci, že v budoucnu ozařování protony nahradí nyní běžné ozařování.

Výsledky a zkušenosti světových protonových center i z ČR jednoznačně potvrzují, že protonová terapie otevírá zcela nové možnosti léčby nádorových onemocnění. Nabízí pacientům šanci na vyléčení. Protonová léčba dokáže dodat co nejvyšší dávku záření do nádoru a k tomu navíc bezpečně a bez rizika pro okolní tkáně. Přidaná hodnota protonové terapie oproti běžné (fotonové) je právě v tom, že šetří zdravé tkáně v okolí nádoru.

Víte že?

Studie prováděná v Memorial Sloan-Kettering Cancer Centre v NewYorku prokázala, že pooperační protonová léčba je dobře snášena a dávky na zdravé tkáně (srdce, plíce a druhostranný prs) jsou významně nižší, než lze očekávat od běžné fotonové radioterapie. *

* John J.Cuaron et al. : Early Toxicity in Patients Treated with Postoperative Proton Therapy for Locally Advanced Breast Cancer,  Int.J of Radiation Oncol Biol Phys, Vol. 92, No.2, pp.284-291, 2015

Protonová léčba je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a je uvedena i ve Vyhlášce MZ ČR. Protonové centrum (PTC) má uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami včetně největší zdravotní pojišťovny VZP ČR. Pojišťovny PROTONOVOU LÉČBU hradí, pokud je součástí indikace z PTC i doporučení z Komplexního onkologického centra (KOC). S veškerou administrativou a formalitami Vám pomůžeme. Léčbu si i bez doporučení KOC může klient uhradit sám.

Cesta pro českého pacienta k úhradě léčby krok za krokem:

• Lékaři PTC, kteří mají jako jediní v ČR praktické zkušenosti s protonovým i standardním (fotonovým) ozařováním, posoudí vhodnost protonové radioterapie.
• PTC zpracuje všechny potřebné odborné podklady potvrzující benefit protonové léčby.
• PTC kontaktuje KOC s žádostí o doporučení léčby pomocí protonové radioterapie.
• V případě, že KOC léčbu doporučí, PTC zašle žádost o úhradu pojišťovně.
• V případě zamítnutí žádosti ze strany KOC nebo pojišťovny, společně zvážíme a navrhneme další postup jak se k PROTONOVÉ LÉČBĚ dostat.

Cesta pro slovenského pacienta k úhradě léčby:

Protonové centrum má uzavřenou smlouvu s pojišťovnou Dôvera, a proto klienti této pojišťovny mohou v případě smluvní diagnózy nastoupit protonovou léčbu prakticky okamžitě. Ostatní slovenské pojišťovny (VšZP a Union) protonovou léčbu též hradí na základě doporučení slovenského KOC a schválení revizního lékaře. My Vám rádi pomůžeme s veškerou administrativou.