Běžné fotonové ozařování nedokáže snížit rizika jako protonová léčba
Fotonová radioterapie:
Neumožňuje redukci dávky na kontralaterální mozkové struktury, zejména hippocampus, což může vést k vzniku kognitivních dysfunkcí; tedy problémů s pamětí, pozorností, rychlostí myšlení, schopností vyhodnotit informace nebo problémy s řečovými funkcemi. Protonová radioterapie tyto dávky redukuje na minimální hodnoty.
Neumožňuje redukci integrální, neboli celkové, dávky ozáření na mozkovou tkáň, hypothalamus a hypofýzu, což vede k vyššímu riziku vzniku endokrinopatií – poruch činnosti žláz s vnitřní sekrecí, a vzniku sekundárních nádorů. Protonová radioterapie má integrální dávku významně nižší.
Povede k ozáření struktur vnitřního ucha dávkami, u kterých lze předpokládat ztrátu sluchu ve vysokých frekvencích. Protonová léčba toto riziko významně sníží.
Vede k ozáření zadní jámy lební vyššími dávkami než protonová radioterapie, což přispívá ke vzniku a prohloubení kognitivního deficitu, tedy postižení poznávacích funkcí jako jsou výpadky paměti, poruchy pozornosti a poruchy zpracování nových informací.
