Týden – 19.6.2017

Rakovina prsu? Je dobře, že o ní celebrity mluví

Červen je měsícem rakoviny prsu. O zákeřné nemoci se nyní mluví o to víc, že znovu propukla u zpěvačky Anny K. „Vážíme si každé známé osobnosti, která o své nemoci hovoří, a pomáhá tak prolomit tabu, jež kolem ní jsou,“ říkají radiační onkoložky BARBORA ONDROVÁ a ANDREA PÁSZTOROVÁ z Protonového centra Praha.

* Proč je u žen nádor prsu nejčastějším typem rakoviny?

Zajímavé je, že u žen je nejčastější nádor prsu, u mužů je to nádor prostaty. Oba nádory jsou hormonálně citlivé a pro dané pohlaví specifické. Ale proč tomu tak je, bohužel dodnes lékařská věda netuší.

* Roste ale i absolutní počet lidí s rakovinou. Čím to je?

Do značné míry za to vděčíme i preventivní diagnostice, kdy se nám daří v rámci preventivních programů zachytit nemoc v jejích časných stadiích. To je ale jednoznačně pozitivní trend, protože čím dříve rakovinu zachytíme, tím lépe je léčitelná.

* Významná česká onkoložka, profesorka Jitka Abrahámová z Thomayerovy nemocnice, ale s výsledky národního screeningu moc spokojená není. Po tolika letech, kdy ženy mohou bezplatně po 45. roce přijít na mamograf, tak prý nečiní ani tři čtvrtiny z nich. V západních zemích to přitom bývá i 90 procent.

Paní profesorka má jednoznačně pravdu v tom, že my české ženy máme ještě značné mezery a naším cílem by mělo být, aby to číslo bylo co nejvyšší. Úplně primárním vyšetřovacím nástrojem ale není mamograf. Naprostým základem by mělo být samovyšetření prsou. Bohužel často zjišťujeme, že ženy o sebe nedbají a prsa si neprohlížejí. Není výjimkou, že v ordinaci od pacientek slyšíme: „Bála jsem se, že tam něco najdu, proto jsem se neprohlížela.“ A to je samozřejmě závažný problém. Strkání hlavy do písku totiž může v tomto případě skutečně být otázkou života a smrti. Je potřeba také dodat, že vždy bude existovat určité procento žen, které budou prevenci zanedbávat. Asi nikdy nedosáhneme toho, aby všichni pečovali o své zdraví tak, jak by to bylo ideální.

* Jak často si má žena ňadra prohmatávat a kdy zajít na mamograf?

Samovyšetření prsu by se mělo provádět pravidelně jedenkrát měsíčně, nejlépe v první polovině menstruačního cyklu. Mamografické vyšetření se po 45. roce života opakuje jednou za dva roky. Pokud tento interval dodržíme, je velká pravděpodobnost, že pokud onemocníme, dorazíme k lékaři včas, aby následná léčba byla co nejšetrnější.

* Bavíme se o ideálním případě, kdy žena dosáhla 45 let a chodí na mamografická vyšetření proplácená zdravotní pojišťovnou. V poslední době ale výrazně narůstá počet mladších žen, které onemocní rakovinou prsu a národní screening je vzhledem k nízkému věku nezachytí. Proč jsou pacientky čím dál mladší?

Hovoří se o mnoha faktorech, například o genovém základu nebo životním stylu. Trochu podceňovaná je ale hormonální stránka věci, kdy ženám jednoznačně neprospívá to, že neustále odkládají těhotenství. Třeba kojení má jednoznačně protektivní funkci. A ze zdravotního pohledu je lepší, mají-li ženy více dětí. Čím častěji je totiž žena těhotná, čím častěji kojí, tím více je chráněna před vznikem nádoru. Zkoumá se také negativní vliv hormonální antikoncepce či asistované reprodukce a s ní související hormonální zátěže. V těchto případech ale vědecké studie přinášejí protichůdné závěry.

* Baltimorská univerzita v USA v úvodu letošního roku představila výsledky nové studie, podle nichž je rakovina zjednodušeně řečeno dílem náhody. Vzniká prý mutací genů a vnější vlivy, které můžeme ovlivnit, prakticky nehrají roli.

Určitě jsou typy rakoviny, při nichž jsou vnější vlivy méně zásadní. Někde ale promlouvají zásadně. Například u rakoviny plic víme, že kouření cigaret je výrazným negativním faktorem. Pak ale, jak zmiňujete, jsou typy rakoviny, kde genový původ je jasně dán a kde jen těžko můžeme preventivně zakročit. Tady si můžeme vzpomenout například na herečku Angelinu Jolie, která si nechala prsy preventivně odstranit. V jejím případě byla ta genetická predispozice tak podstatná, že se nedalo dělat prakticky nic. Jen čekat, kdy nemoc vypukne, nebo to vyřešit právě operativním odstraněním.

* Lze nějak laicky vysvětlit, jak vlastně rakovina vzniká a co se při ní v těle odehrává?

Každému z nás každý den v těle vznikají stovky a tisíce drobných nádorů. Naše tělo ale má ochranu, je naprogramováno tak, aby je dokázalo zničit. Pak jsou ale jednotky případů, kdy se to vinou chyby v našem genovém základu nepodaří a nádor začne růst.

* Jak zjistím, že mám genetickou predispozici pro vznik nádorového onemocnění?

Genetickým vyšetřením, které je ale velmi finančně nákladné, a proto není zařazeno do národního screeningového programu. K vyšetření se nejčastěji dostanete tak, že onkolog usoudí, že se u vás vyskytuje vyšší riziko vzniku rakoviny, například proto, že se ve vaší rodině objevil vyšší počet nádorů. Pak je dobré testováním zjistit, co za tím stojí.

* Existují vůbec nějaká doporučení, jak se rakovině vyhnout?

Bohužel neexistují. Vyhnout se preventivně rakovině prakticky nelze. I z našich odpovědí je asi patrné, jak moc toho o rakovině současná věda ještě neví. Vlivových faktorů, které jsou spouštěčem rakoviny, je totiž obrovská řada a my ještě neznáme pravděpodobně ani zlomek z nich. Nezbývá tedy než se kontrolovat a dělat vše pro to, abychom případné onemocnění zachytili co nejdříve. Jako lékařky vám můžeme doporučit, ať se snažíte žít zdravě. Ale lepší rada zatím není.

* Právě případ Angeliny Jolie, kterou jste zmínily, byl vnímán značně kontroverzně. Nepochybně postupovala v rámci doporučení svých lékařů, podle bulvárních médií ale kliniky po zveřejnění jejího prohlášení zažívaly doslova kolaps kvůli žádostem o genetická vyšetření, nebo dokonce o odstranění prsů. Neudělala herečka zveřejněním svého případu chybu?

Tady je důležité říct, že v případě Angeliny Jolie po lékařské stránce proběhlo vše, jak mělo. Byla pozitivní anamnéza, byla zjištěna mutace daného genu a byla provedena doporučená preventivní operace. Za tu hysterii, která pak vznikla, mohly ženy, jež chtěly operaci, aniž k tomu existoval důvod. U Angeliny ale šlo o správný zákrok. Pokud jde o samo zveřejnění, to za chybu nepovažujeme. Naopak, vážíme si každé známé osobnosti, která o své nemoci hovoří, a pomáhá tak prolomit tabu, jež kolem ní jsou. Posiluje to ostatní ženy bojující s nemoci, motivuje to zdravé ženy, aby se více kontrolovaly. I nedávné oznámení Anny K., že u ní došlo k návratu rakoviny prsu, zvedl zájem žen o toto onemocnění. Častěji nám píší, častěji volají. To vnímáme jako pozitivní skutečnost, která může zachraňovat životy.

* Působíte v Protonovém centru v Praze. V čem je tento typ léčby jiný než například klasické ozařovaní nebo chemoterapie?

Pacienti často při svých dotazech, které nám posílají, zaměňují protonovou léčbu za jakoukoli onkologickou léčbu jako její vhodnou náhradu. Protonová terapie může nahradit pouze radioterapii, nikoli chemoterapii nebo chirurgický zákrok. Pokud se ukáže, že proton je ta správná léčba, pak se hovoří o dvou přínosech. Ten první je ten, že protony oproti běžnému fotonovému záření mohou dostat v těle potřebný léčebný efekt ještě o kousek dál. Druhý přínos spočívá v tom, že léčba je výrazně šetrnější.

* V čem šetrnější?

Minimalizujeme vedlejší účinky. Protonová léčba je totiž velmi cílená. Protony můžeme zaměřit přesně tam, kde je potřebujeme, aniž bychom zasáhli vedlejší tkáně a orgány. Například v případě rakoviny prsu je velmi důležité ochránit srdce. U fotonového záření se může v některých případech nežádoucího ozáření srdce projevit ischemická choroba srdeční, nebo pokud ozáříte i druhé, zdravé prso, můžete zde odstartovat tvorbu nového nádoru. Je i řada dalších, velmi podstatných vedlejších účinků. Proton ale cílíme pouze na postižené místo, srdce nebo druhé prso tedy zůstane uchráněno.

* Nestor české onkologie, profesor Pavel Klener, ale varuje před tím, abychom z protonové terapie dělali něco zázračného. Prý jde stále o velmi marginální způsob léčby. Co si myslíte o takové kritice?

Pan profesor má zcela jistě pravdu v tom, že léčba opravdu ještě není dostatečně rozšířena, jelikož se dnes protonová centra teprve stavějí. Jen pro vaši představu: vznikli jsme před čtyřmi roky jako teprve čtyřicáté centrum na světě. Od té doby byla dokončena stavba stovky center, další tři stovky jsou ve výstavbě. Také ani nenaznačujeme, že je zázračnou metodou pro všechny. Je však mnoho diagnóz, u kterých má protonová léčba dnes již prokazatelně lepší výsledky. Projevuje se to i v zájmu o naše zařízení – například my nepečujeme pouze o pacienty z České republiky, ale i z Rakouska, Polska či Ruska a dalších zemí světa. Naše kapacita je přitom velmi omezená, můžeme léčit kolem 2500 pacientů ročně. I proto u nás uvidíte třeba hodně dětí, které mají vždy prioritu, pokud se pro ně naše terapie hodí.

* Pro jaké nádory je protonová léčba nejvíce vhodná?

Účinnost je prokázána třeba u mozkových nádorů, nádorů hlavy a krku, nádorů jícnu, maligních lymfomů, nádorů prsu nebo karcinomu prostaty.

* A kdy se naopak nedoporučuje?

V případech, kdy je nádor nepříznivě uložen, a my tedy nemáme možnost, jak jej ozářit. Velmi důležité je, aby místo, které potřebujeme ozářit, bylo fixováno. Proto nemůžeme ozařovat orgány, jejichž tvar se během ozařování mění – například žaludek, močový měchýř nebo hrtan, kterým polykáme. Ale je třeba opět i zde zdůraznit, že každou diagnózu posuzujeme individuálně.

* Lékařské fakulty si stěžují, že o onkologii není mezi mediky příliš zájem. Vysvětlují to tím, že jde o velmi psychicky náročnou specializaci. Souhlasíte?

V tomto se onkologii trochu křivdí. Mnozí ji totiž stále vnímají jako místo, kde je velké množství pacientů, kteří na následky své nemoci zemřou. Jenže ty doby jsou pryč. Drtivou většinu nádorů dnes už umíme léčit a vyléčit. Neustále přicházíme na nové objevy a onkologie je jedním z nejperspektivnějších lékařských oborů. Prakticky neustále se v našem oboru něco děje a je skvělé u toho být. V neposlední řadě – a to myslíme opravdu upřímně – nic nenahradí pocit, kdy za námi přijde na návštěvu vyléčený pacient a my vidíme, že žije spokojeně a šťastně.

***

MUDr. Barbora Ondrová (39) Absolvovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2002 do 2012 působila jako lékařka Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu a LF MU. Je členkou Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky a České onkologické společnosti ČLS JEP. Specializuje se na plicní nádory a nádory dětského věku. Je vdaná, má dvě děti.

MUDr. Andrea Pásztorová (41) Absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Od roku 2001 pracovala na Onkologické klinice FN Motol v Praze. V roce 2012 získala specializovanou způsobilost v oboru radiační onkologie. Specializuje se na nádory prsu a nádory prostaty. Je vdaná, má dvě děti. O Protonovém centru Klinické centrum v Praze, které pro léčbu pacientů s nádorovým onemocněním využívá vysoce přesnou metodu protonového záření. Centrum může léčit až 2500 nemocných ročně ve dvousměnném provozu, šest dní v týdnu. K dispozici má čtyři ozařovny. Centrum úzce spolupracuje s Fakultní nemocnicí Motole, 1. lékařskou fakultou UK, Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze a dalšími vzdělávacími institucemi.